Neplačtě pro křik bezcitných havranů

vždyť hlasité klekání už brzy je utiší,

nářek těch bídných zazněl tu po ránu,

že láska je ve větru, jen nikdo ji neslyší.

Kde soumrak v hříchu, tak krutě se provinil,

že vlastní temnotou teď umlčí ty ptáky,

zběsile křičící bezcitnou němotou:

Láska je ve větru !Kéž se jim snáší

                                          nebem na zobáky.

Přilbici z modliteb drápy prorazily,

líbají pohled zarytý v křiš'tálu

jako vzkaz očí, jež ráno ještě žily:

Láska je ve větru, ať odchází pomalu.

Tak neplačtě pro křik bezcitných havranů

vždyť hlasité klekání už brzy je utiší,

nářek těch bídných zazněl tu po ránu,

že láska je ve větru, jen nikdo ji neslyší.

(Památce F.B.

Praha - Vojenská nemocnice, 11.6.2000)